Za války posloužila zvoníkovi hilzna

„Ve věži naší kaple byly zvony dva,“ zapsal do zalinské kroniky po válce kronikář. „Chtěli jsme tehdy jeden zvon zapřít a ukrýti, ale obava před našimi kolaboranty, že nás udají, převládla, a tak k ukrytí zvonu nedošlo. Zabaveny a odevzdány byly zvony oba. Dříve než k odmontování došlo, vběhl zvoník Jan Vondruš do zvonice a jal se na oba zvony zvoniti. Zvuk jejich rozlétl se nad vesnicí. Lid uslyšev zvonů hlas v neobvyklou denní dobu vybíhal shlédnout, co se stalo,“ popisuje událost zalinská kronika.

Současný kronikář Ledenic a historik Jiří Cukr se historií zalinské kaple zabýval. Bez zvonu byla podle něj přibližně čtyři roky. „Rok po osvobození se občané 26. srpna 1946 rozhodli nechat vytvořit nový zvon. Podmínkou Zalinských bylo, že do měsíce bude zvon ve zvonici viset, což se k oboustranné spokojenosti podařilo dodržet. V prosluněné neděli dne 22. září 1946 se konal slavnostní průvod a vlastní oslava, při níž byl nový zvon uvítán do života administrátorem farnosti Ledenice Václavem Žitným,“ uvádí Jiří Cukr.
Autor textu: Jiří Říha

RSS - Posts



Chcete podpořit činnost zapsaného spolku Pražští zvoníci svatovítští, z. s.? Můžete nám poslat finanční příspěvek v libovolné výši na transparentní účet: 2503048160 / 2010. 
Vážený čtenáři, děkujeme Vám za Vás komentář.