Category Archives: Zvonění mimořádná
Requiem za kardinála Schwarzenberga
Mimořádné zvonění v katedrále sv. Víta v pátek 27. března 2015.
U příležitosti 130. výročí úmrtí kardinála Bedřicha Schwarzenberga bude pražský arcibiskup, kardinál Dominik Duka OP, za svého předchůdce na svatovojtěšském stolci sloužit v pátek 27. března 2015 od 18.00 v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha requiem.
Zvěstování Panně Marii
Mimořádné zvonění v katedrále sv. Víta ve středu 25. března 2015.
Sollémnitas Annuntiatiónis Dómini – Zvěstování Panny Marie, přesněji Zvěstování Panně Marii či Zvěstování Páně, je biblická událost, kdy se Marii zjevil archanděl Gabriel a oznámil jí, že počne dítě, že se jí narodí Syn Boží. Událost se slaví jako církevní svátek Vtělení Páně devět měsíců před Vánocemi (dne 25. března). Některé křesťanské církve jej slaví jako Zvěstování Panny Marie, v katolickém liturgickém kalendáři je tento den uveden jako Zvěstování Páně. Zasvěcení kostelů se v českých zemích nejčastěji uvádí slovy Zvěstování Panny Marie. Jako námět výtvarných děl se událost mnohdy označuje samotným slovem Zvěstování.
Svatovítský zvon připomene oběti tragédie v Uherském Brodě
Výročí přenesení ostatků sv. Václava – 1077 let
Mimořádné zvonění v katedrále sv. Víta ve středu 4. března 2015.
Za svatého Václava byl první pražský kostel Panny Marie již součástí předhradí, hlavním kostelem byla bazilika sv. Jiří, kam nechal Václav I. přenést ostatky své babičky sv. Ludmily. Ke stavbě nového, již třetího kostela Václav přistoupil asi v roce 929 na základě státního daru, ostatku paže sv. Víta, který obdržel od východofranského krále Jindřicha Ptáčníka. Významné bylo zřejmě i místo v horní části opevněného hradiště, na třetím nádvoří, dodnes nejvýznamnější části Hradu. Neověřený zůstává předpoklad, že rotunda byla postavena u posvátného pahorku Žiži a kamenného knížecího stolce (nastolovacího trůnu).
Ekumenická bohoslužba za popravené, umučené a zemřelé politické vězně
Mimořádné zvonění v katedrále sv. Víta v neděli 1. března 2015.
Ekumenická bohoslužba za popravené, umučené a zemřelé politické vězně, která se v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha koná 1. března 2015 od 14.00 hodin, završí tradiční festival Mene Tekel. Budou během ní čteny dopisy dětí jejich vězněným rodičům.
Bohoslužbu budou sloužit kardinál Dominik Duka OP společně se synodním seniorem Českobratrské církve evangelické Joelem Rumlem, patriarchou Církve československé husitské Tomášem Buttou, biskupem Jednoty bratrské Janem Klasem a biskupem Slezské církve evangelické Janem Waclawkem. Kázání přednese prof. Petr Piťha.
Během bohoslužby zazní fanfáry v podání Pražských katedrálních žesťů. Účinkují: Vladislav Kozderka a Josef Zámečník — trubky, Josef Kšica varhany, přednes žalmu katedrální kantor — Jakub Hrubý, varhanní Postludium — Josef Kšica — varhany.
Ze svatovítské katedrály zazní smuteční zvonění
Dva historické zvony katedrály sv. Víta v poledne 10. července 2014 symbolicky uctí smutečním zvoněním památku vojáků, kteří v Afghánistánu zahynuli při útoku sebevražedného atentátníka.
100 úderů zvonu Zikmund za oběti I. světové války
V úterý 24. července 2014 od 18 hodin bude v katedrále sv. Víta na Pražském hradě sloužit kardinál Dominik Duka OP ke stému výročí vypuknutí I. světové války zádušní mši, v jejímž rámci zazní Mozartovo Requiem. Těsně před mší zazní z katedrální zvonice symbolických 100 úderů zvonu Zikmund. Svým dílem tak přispějí k uctění památky zhruba 10 milionů obětí i svatovítští zvoníci.
Až uslyšíte zvonit pověstnou hranu z katedrály sv. Víta tak vězte, že za každou ze sto ran si můžete představit nejen jeden rok, který od počátku této války uplynul, ale zároveň 100 000 obětí. Jak hrůzná to byla válka, dokládá i skutečnost, že ač jsme malý národ, jeden a půl úderu připadá na 150 000 našich vojáků.
Důsledkem první světové války nebylo jen nezměrné lidské utrpení. Během této světové války oněměla řada kostelních věží, kaplí a zvoniček, neboť jejich zvony byly zabrány pro válečné účely. Rozsah této konfiskace zvonů neměl v české historii obdoby a říká se, že podobná situace nastala pouze ve Francii za Velké francouzské revoluce. Ušetřena nebyla ani věž katedrály sv. Víta – její tři zvony se na věž již nikdy nevrátily. O doplnění těchto chybějících zvonů se zasloužil až kardinál Dominik Duka OP, který všechny tři nechal znovu ulít. Nové zvony Ježíš, Marie a Dominik byly vysvěceny v roce 2012 a poprvé se nad Prahou rozezvučely v květnu téhož roku.
Pražští zvoníci svatovítští si proto výše uvedeným smutečním zvoněním připomenou i osud desetitisíců roztavených zvonů, které se konce I. světové války také „nedožily“.
        
        Zvony svatovítské katedrály oznámí zvolení nového papeže
Zvoníci katedrály sv. Víta jsou připraveni oznámit zvolení nového papeže. Po signálu bílého kouře vycházejícího ze speciálního komína Sixtinské kaple se zvony katedrály postupně rozezní, aby ohlásily zvolení nového papeže. Na konec zazní 266 úderů zvonu Zikmund na počest 266. papeže v historii.

K nejvýznamnějším událostem, při kterých zvoní zvony, patří i zvolení nového papeže. Pražští svatovítští zvoníci, kteří tuto situaci zažili před osmi lety, se na tu současnou mimořádně těší. Nejen, že mají „své želízko v ohni“, kardinála Dominika Duku OP, ale bude to i poprvé po téměř sto letech, kdy bude moci zvonit i celá zvonová sestava katedrálních zvonů.
Společenství 15 katedrálních zvoníků a zvonířek má od úterního odpoledne pomyslně upřeny zraky na střechu Sixtinské kaple ve Vatikánu. Po objevení se signálu bílého kouře, který znamená, že volba nového papeže byla úspěšná, v nejkratším možném termínu postupně rozezní všechny katedrální zvony. Na konec zvonění samostatně zazní 266 úderů zvonu Zikmund na počest 266. papeže v historii a Praze tím oznámí „Habemus Papam“.
Délku existence katolické církve si nejlépe uvědomíme porovnáním se stářím zvonů katedrály sv. Víta. Nejstarší zvon, který bude nyní zvonit, je zvon Václav z roku 1542, jenž zcela jistě zvonil i při zvolení
221. papeže Julia III. v roce 1550. To znamená, že „pamatuje“ zvolení pouhých 45 papežů z dlouhé řady dosavadních 265 nejvyšších představitelů katolické církve. Papežové jsou považováni za nástupce apoštola Petra, který byl v letech 32 až 67 n.l. prvním biskupem města Říma. Titul papež začal oficiálně používat až Siricius v letech 384 až 399.









Chcete podpořit činnost zapsaného spolku Pražští zvoníci svatovítští, z. s.? Můžete nám poslat finanční příspěvek v libovolné výši na transparentní účet: 2503048160 / 2010.                