Stříbrná Skalice má nový zvon


Právě toto sdružení se zasloužení o zhotovení nového zvonu. Podařilo se na něj vybrat z darů místních obyvatel a návštěvníků kostela. A není to rozhodně první investice do tohoto svatostánku. „Iniciativu sdružení podporujeme, jeho členové to dělají s láskou, důvěřujeme jim,“ uvedl starosta Procházka. Obec tak formou grantu uhradí například honorář umělce, výtěžek, z jehož koncertu, který se koná samozřejmě v kostelíku, pak putuje na opravy památky. Za sedm let tak dokázalo sdružení uhradit investice za 1,3 milionu korun. „Od začátku dáváme dobrovolné vstupné, protože každý, i chudý, má mít právo vejít do chrámu Páně, ať se tam děje cokoli. Tím, že nám obec přispěje na umělce, můžeme celé vstupné věnovat na kostel,“ vysvětlil Miloslav Podlešák.
Podle jeho slov muselo sdružení začít opravou podlahy v kostele, elektroinstalací, mříží, pak přišla na řadu rekonstrukce kúru, aby na něj mohly být umístěny varhany (rok 2012, stály 600 tisíc korun), lavice (200 tisíc korun) a další práce. „Zvon je taková třešnička na dortu. Pořídili jsme první, ten menší, nicméně podle něj se budou ladit případné ostatní. Jsme lidé třetího věku, péče o kostel je pro nás činnost, která nás naplňuje, vidíme výsledky,“ dodal Miloslav Podlešák, který společně s Marií Studničkou v kostele také provádí, stačí předem zatelefonovat. „Historie kostela je velmi krásná, o freskách se dá dlouho povídat. Když si člověk uvědomí, že kostelem prošlo nejméně třicet generací lidí, pro které toto místo znamenalo křest, svatbu a poslední rozloučení, je to něco, co zavazuje. Kostel mají rádi i umělci, má výtečnou akustiku. Z umělců se stali vlastně přátelé kostela, třeba výtečný houslista Ondřej Lébr tu hrál už šestkrát, vždy v jiné sestavě, vždycky něčím překvapí a vím, že se sem rád vrací. Řada umělců dá část své odměny na kostel. Občas nám na opravy přispěje i někdo z návštěvníků, třeba farníci z Bíliny byli na výletě a přispěli nám na zvon,“ zavzpomínal Miloslav Podlešák.

Po slavnostní mši a žehnání zvonu následovala beseda s kardinálem uvnitř kostelíku a poté zavěšení zvonu tak, aby jeho hlas mohl pozvat už na odpolední koncert souboru Dolce Vita. Dopravit zvon do výšky věže přijel jeřáb. Jiná možnost nebyla, po úzkém schodišti by zvon neprošel a i přes okno věže to bylo jen taktak, na každé straně byla vůle jen něco přes deset centimetrů. Poté, co už sv. Jakub Větší bezpečně prošel oknem, zazněl zasloužený potlesk z řad několika desítek lidí, kteří oželeli sobotní oběd, po mši a besedě neodešli, počkali na příjezd jeřábu a po celou dobu usazování zvonu pečlivě fotografovali a natáčeli.
Nyní jsou v plánu ještě žaluzie do oken kostelní věže, aby okenice netlumily zvuk, nyní se bude muset dočasně okno zabednit.
Zvon sv. Jakub Větší: šíře: 693 mm; hnotnost: 203 kg; odlit ze zvonoviny 78 % mědi a 22 % cínu; pořizovací hodnota asi 300 tisíc korun; výzdoba: Tomáš Kocourek, člen stříbrnoskalického sdružení; zvonař Petr Rudolf Manoušek; Odlit v holandském Astenu; Ladění: Cis 2
Autor textu: Jana Martinková

RSS - Posts



Chcete podpořit činnost zapsaného spolku Pražští zvoníci svatovítští, z. s.? Můžete nám poslat finanční příspěvek v libovolné výši na transparentní účet: 2503048160 / 2010. 
Vážený čtenáři, děkujeme Vám za Vás komentář.