Mimořádné zvonění v katedrále sv. Víta v neděli 24. května 2015.

Letnice, Seslání Ducha svatého, Boží hod svatodušní či svatodušní svátky (latinsky pentecostes, řecky πεντεκοστή (ἡμέρα) pentekosté (hémerá), tj. padesátý den) označuje křesťanský svátek slavený 50 dnů po Velikonocích a 10 dnů po Nanebevstoupení Páně. Svátek Letnic pochází z židovského Svátku týdnů (Šavu’ot). Teologicky se tento svátek vztahuje v židovství k předání Zákona na Sinaji a v křesťanství k seslání Ducha svatého na apoštoly po Ježíšově nanebevstoupení.

Historické slavení Letnic

Ve starověku slavila tento svátek církev již poměrně brzy; první zmínky se objevují však až ve 3. století. Protože v křesťanském chápání Letnicemi vrcholí padesátidenní oslava Velikonoc, byly (a nadále jsou) Letnice považovány za jednu z nejvýznamnějších křesťanských slavností vůbec. Ve 4. století se začala v předvečer této slavnosti slavit vigilie a po ní se slavil oktáv Seslání Ducha svatého. Liturgická barva Letnic byla vždy červená – tento zvyk zřejmě pochází ze slavnostního římského oděvu, který byl barven purpurem.

Letnice v Ingeborském žaltáři (kolem roku 1200).

V českých zemích se Letnice slavily od příchodu křesťanství, avšak ještě dlouho poté v lidové zbožnosti přetrvávají pohanské obyčeje, byť naroubované na nové náboženství, jak dokládá i kronikář Kosmas, když roku 1092 píše o knížeti Břetislavu II., že vyháněl ze země čarodějníky, věštce a pohanské hadače. Kníže vykořenil podle Kosmy též „obyčeje pověrečné, které vesničané, posud pohané, o Letnicích v outerý nebo ve středu zachovávali, přinášejíce dárky ke studánkám, oběti zabíjeli a zlým duchům obětovali“.

Datum Letnic

Výpočet data slavení svatodušních svátků je závislý na výpočtu data Velikonoc, který se však liší v západní a východní církvi. Letnice (Neděle svatodušní) připadají na padesátý den po slavnosti Zmrtvýchvstání Páně (Boží hod velikonoční), počítaje v tom po starověkém způsobu i tento den; Seslání Ducha svatého je tak osmou nedělí velikonoční doby, kterou tato doba končí. Pro následující roky Letnice připadají na tyto dny:

V západní církvi je první možné datum Letnic 10. května (jako v roce 1818 a 2285) a nejpozdější možné datum je 13. června (jako v roce 1943 a 2038).

Svatodušní pondělí

Až do II. vatikánského koncilu se svatodušní svátky slavily v katolické církvi po dva dny a Svatodušní pondělí bylo zasvěceným svátkem i v první Československé republice. O těchto dvou dnech bylo možné také žehnat křestní vodu, křtít a biřmovat.

Svatodušní pondělí je nadále volným dnem v Německu, Rakousku, Maďarsku, Belgii, Lucembursku, Nizozemí, Švýcarsku, Norsku, Dánsku, Rumunsku, na Islandu a v Řecku. Od roku 2008 je opět volným dnem ve Francii, když v letech 2005–2007 vláda volno neúspěšně zrušila jako „den solidarity“ na financování sociálních akcí pro seniory.

Pranostiky

Svatodušní neděle

• O svatém Duše choď ještě v kožiše.
• Na svatého Ducha nesvlékej kožicha
• Po svatém Duchu nezbavuj se kožichu.
• Déšť o Letnicích – slunce na Boží tělo.
• Na svatého Ducha bláto – bude laciné mláto.
• Prší-li na svatého Ducha, jsou klepána žita.
• Prší-li o svatém Duše, bývá po něm málo suše.
• Na svatý Duch do vody buch!
• Svatý Duch přinese plný pytel much.

Svatodušní pondělí

• Pohoda na Svatodušní pondělí slibuje úrodu.
• Když prší v Pondělí svatodušní, bude zkáza na sena. 

Svatovítští zvoníci a zvonířky budou zvát účastníky na bohoslužbu vyzváněním katedrálních zvonů, včetně zvonu Zikmund – podrobnější rozpis mimořádného zvonění k výše uvedenému svátku naleznete ZDE.

(zpracováno s využitím otevřených a agenturních zdrojů a vlastního archivu, ilustrace – Wikimedia Commons/vlastní archiv, CC-BY-NC-SA)