Na neděli 12. května 2013 připadají dvě zajímavá výročí, která stojí za to si připomenout. Letos uplynulo 1010 let od úmrtí významného učence-matematika konce 1. tisíciletí, intelektuála, který výtečně ovládal sedm svobodných umění, a prvního francouzsky mluvícího papeže, Silvestra II. Tento pozoruhodný muž, vlastním jménem Gerbert z Aurillacu, se narodil někdy mezi lety 950 – 960 v kraji Auvergne ve Francii. Kolem roku 963 vstoupil do benediktinského kláštera a zhruba od roku 967 studoval v katalánském městě Vic. Zde se seznámil s arabskými znalostmi matematiky a přírodních věd. Později studoval na katedrální škole v Remeši, kde ho remešský arcibiskup Adalberon záhy jmenoval učitelem. Z této školy později, již jako představený vytvořil středisko francouzské učenosti a výuce matematických věd dal takový význam, jaký dříve na Západě neměly. Stal se rovněž sekretářem arcibiskupa. Ve složité politické situaci, která v posledních deseti letech prvního tisíciletí v Evropě panovala, se po tříletém období, kdy úřad zastával jeden z nejmladších papežů v historii a první německy mluvící, čtyřiadvacetiletý Řehoř V., v roce 999 usedl Gerbert na papežský stolec jako Silvestr II.

Vraťme se ale k jeho vědeckým počinům. Klášterní škola ve Vicu, kde studoval aritmetiku, geometrii a astronomii, těžila z časté komunikace a vzájemných vztahů mezi Katalánci a sousedními andaluskými muslimy z jihu Španělska a při tamní katedrále byla také tehdy největší knihovna v Evropě. A právě v těchto zdech se mladý Gerbert seznámil s většinou arabských poznatků, které dílem pocházely z řecké a perské vědy a dílem ze zemí, s nimiž obchodovali (Indie, Čína). Seznámil se zde mimo jiné s principem astrolábu (astronomického přístroje k určování polohy nebeských, potažmo i pozemských těles a k měření času), ručního počitadla zvaného abakus a v neposlední řadě s arabskými číslicemi a způsobem jejich zápisu, díky čemuž dokázal daleko rychleji počítat z hlavy nežli ostatní. Připisuje se mu, že se zasloužil o jejich všeobecné zavedení do Evropy.

Velmi živě se též zajímal o konstrukci různých přístrojů na měření času, kterým se tehdy všeobecně říkalo horologium, ať už se jednalo o hodiny sluneční, noční, vodní či dokonce astroláb. Minimálně jedno horologium také sám sestrojil, a to v Magdeburgu. Nicméně podle popisu Dětmara z Mersenburgu, který tuto skutečnost zaznamenal, není jasné, o jaký přístroj se vlastně jednalo.

Řadu znalostí přejímal však také z antické literatury. Zcela jistě byl seznámen s dílem Erathosthena,Plinia, Macrobia, Ptolemaia, Martiana Capelly a dalších řeckých a římských autorů. Z těchto spisů také vycházel při svých výpočtech délky dne a noci pro různé zeměpisné zóny.

Význačným přínosem Gerberta ještě jako pedagoga bylo zavádění různých nových vyučovacích pomůcek, čímž proslul zejména na škole v Remeši. Jeho učenost byla proslulá, ale vzbuzovala i podezření ze spojení s nekalými silami temnot.

Druhým, pro českou vzdělanost ještě významnějším datem. Před 270 lety byla českou královnou korunována Marie Terezie (12. 5. 1743). Mezi její nejvýznačnější činy patří reforma školství. V roce 1774 byl vydán Všeobecný školní řád, jímž se zaváděla všeobecná vzdělávací povinnost (prakticky totožná s povinnou školní docházkou) pro hochy i dívky, vybudování škol ve všech farních obcích, c.k. sklad školních knih, praeparanda pro učitele a Methodní kniha od autora reformy Ignáce Felbigera.

Císařovna Marie Terezie považovala vzdělání za politickou prioritu, což vyjadřoval i její výrok, že „Škola je politikum“. Naši předkové sice před sto lety považovali právě tento výrok za zdroj potíží, neboť vedl podle nich k tomu, že o odborných školských otázkách rozhodovali častěji politici než odborníci. Přesto je její zájem o školství významnou inspirací pro dnešek, neboť tato panovnice si na rozdíl od mnoha našich současných politiků uvědomovala významnou návratnost investic do vzdělání.

  Více se dozvíte  v dalším čísle Katedrály nebo v použité literatuře:

   1) Marek Otisk, Horologium Gerberta z Remeše a časová klimata v raném středověku; FF OU v Ostravě, Filozofický ústav AV ČR

   2) Wobbe Vegter, Cyber Heroes of the past: Pope Sylvester II

   3) Betty Mayfield, Gerbert d’Aurillac and the March of Spain: A Convergence of Cultures

   4) František Morkes ,Tereziánská reforma v českém školství